|
|
Problematika používání osobních ochranných pracovních prostředků v ošetřovatelské praxi
KULAJEC, Lilija
Současný stav: Zdraví sester může být ohroženo různými vlivy. Jednou z možností záštity jsou osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP), které poskytují účinnou ochranu proti infekčnímu agens i jiným rizikům, a to jak pro sestru, tak pro pacienta. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o OOPP a jejich používání. Zjistit, které OOPP sestry používají a vyhodnotit, zda je používají správným způsobem. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou, technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů a pozorování. Rozhovorů se zúčastnilo 16 sester, které byly pozorovány při 112 ošetřovatelských činnostech. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o rozhovor s ústavním epidemiologem a sestrou z pracoviště epidemiologie. Výsledky: Sestry používají k ochraně svého zdraví OOPP a v dané problematice se orientují. Uvědomují si, že tím chrání také pacienta. Sestry běžně používají především rukavice, ústenku a ochrannou zástěru. Při výběru, jaký OOPP zvolit, vycházejí zejména ze standardu ošetřovatelské péče, legislativy, charakteru prováděné činnosti, specifik daného oddělení, vyskytujících se rizik či druhu a způsobu přenosu nákazy. Na pracovištích je k dispozici dostatečné množství několika druhů OOPP a sestry mají možnost se v problematice vzdělávat. Objevují se však překážky bránící správnému používání OOPP. Mezi tyto překážky patří: nedostatek informací, nedostatečné personální zastoupení, tlak na výkon a časový stres. Při pozorování byly zjištěny nejčastěji chyby při používání rukavic a odkládání OOPP. Doporučení pro praxi: Ke zvýšení úrovně používání OOPP může přispět zavedení uceleného školení o jednotlivých OOPP, častější kontroly ze strany vedoucích pracovníků, pravidelná aktualizace standardních ošetřovatelských postupů, dostatečné personální zabezpečení a dostatek ochranných pomůcek na oddělení.
|
|
|
Význam rychlé diagnostiky MRSA u pacientů a v nozokomiálním prostředí Nemocnice Strakonice, a.s.
KUBIČKOVÁ, Andrea
Kmeny Staphylococcus aureus rezistentní k methicilinu (MRSA) patří mezi nebezpečné původce nozokomiálních infekcí. Mortalita spojená s bakteriémií se udává 20-40%. Léčba nozokomiálních infekcí je komplikovaná a finančně náročná. Ke snížení rizika pro pacienty přispívá zavedení protiepidemických opatření, která umožňují účinné vyhledávání nosičů MRSA a zabraňují šíření rezistentních klonů v rámci nemocnice, stejně jako rychlá a spolehlivá diagnostika MRSA infekcí. Tato práce má za cíl popsat výskyt MRSA v Nemocnici Strakonice a.s. v letech 2012-2018 a ověřit využitelnost PBP2a rychlého imunochromatografického testu pro rychlou diagnostiku MRSA. Celková incidence MRSA v období 2012-2018 byla vypočítána na 3,27/1000 pacientů. Nejvyšší incidence MRSA za celé sledované období byla roce 2018 (4,2/1000 pacientů). Vyšší incidence byla zjištěna u osob starších 60-ti let a spíše u mužů. Nejvyšší počet nových případů MRSA byl zaznamenán na chirurgickém a interním oddělení. 29-51 % záchytů MRSA pocházelo z cíleného screeningu. Nejčastějším klinickým materiálem byly výtěry z ran a defektů. V roce 2018 bylo imunochromatografickou metodou PBP2a Culture Colony Test testováno 74 izolátů S. aureus z klinicky závažného materiálu (hemokultury, tekuté materiály, tracheální aspiráty). Detekováno bylo 8 pozitivních vzorků a 66 negativních. Získané výsledky byly ve všech případech shodně potvrzeny diskovou difúzní metodou. Výsledky analýzy byly známy do 6 minut od identifikace kmene a aktivně sděleny ošetřujícímu lékaři, což vedlo k signifikantnímu urychlení nasazení cílené antibiotické terapie. Alere PBP2a SA Culture Colony Test pro rychlou diferenciaci mezi MRSA a citlivými kmeny vykazoval 100% citlivost a specificitu. Tento test je vhodné zařadit do rutinního mikrobiologického vyšetřování na ÚKMAS.
|
|
|
Ochrana zdraví z hlediska prevence nozokomiálních nákaz v Nemocnici Prachatice a.s.
BIBOROVÁ, Emília
Tato diplomová práce je zaměřena na prevenci a monitorování infekcí spojených se zdravotní péčí v Nemocnici Prachatice, a.s. Hlavním cílem bylo popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz v této nemocnici. Zaměřila jsem se na ověření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, na činnost osob provádějících úklid a na kvalitu hygieny rukou zdravotnického personálu. Diplomová práce je zaměřena na 4 vybraná oddělení nemocnice interní oddělení, gynekologicko-porodnické oddělení, chirurgické oddělení a JIRP jednotku intenzívní a resuscitační péče. Diplomová práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány již známé poznatky o infekcích spojených se zdravotní péčí. K získání všech potřebných informací byla použita domácí a zahraniční literatura. Praktická část se týká pozorování a krátkého výzkumu v Nemocnici Prachatice, a.s. Výzkumná část byla kombinována. Kvalitativní metoda, zahrnující krátké rozhovory s pracovnicemi úklidu, byla kombinována s metodou kvantitativní. V rámci této kvantitativní metody byly použity dotazníky, které byly určeny zdravotním sestrám. Pomocí dotazníků jsem se snažila zjistit základní vědomosti zdravotnického personálu o nozokomiálních nákazách a také o tom, jak se jim snaží předcházet. Mikrobiologické oddělení Nemocnice Prachatice, a.s. mi bylo nápomocno při monitorování kvality hygieny rukou prostřednictvím mikrobiálních otisků. Dotazníky byly rozdány zdravotním sestrám, které se momentálně nacházely na pracovní směně na výše zmiňovaných odděleních nemocnice. Zpět se vrátilo celkem 32 dotazníků. Dotazník měl 11 otázek a mým cílem bylo zjistit základní povědomí zdravotních sester o dané problematice. Rozhovory byly vedeny s pracovnicemi úklidu, které pracují na odděleních, kde probíhal výzkum. Mikrobiální otisky rukou byly odebrány od zdravotnických pracovníků na konkrétní pracovní směně včetně lékařů a pracovnic úklidu. Otisky se dělaly na krevní agar, kde se po 24 hodinách inkubace se hodnotily kolonie bakterií. Ani jeden ze získaných otisků nebyl zcela negativní. Určila jsem si celkem 4 výzkumné otázky: 1. Jsou pracovníci vybraných nemocničních oddělení dobře informováni o nozokomiálních onemocněních? 2. Jaká je kvalita hygieny rukou u zdravotnických pracovníků? 3. Na jaké hygienické úrovni probíhá činnost uklízeček - jak často provádí úklid, jakým způsobem, jak často mění pracovní pomůcky a zda jsou splněna všechna hygienická kritéria? 4. Jak probíhá manipulace s prádlem? Výsledky dotazníků nebyly překvapující, protože většina zdravotnických pracovníků správně odpověděla na všechny položené otázky. Při kontrole hygieny rukou metodou mikrobiálních otisků bylo nalezeno celkem 16 druhů gram+ a gram- mikroorganismů. Nejvíc se vyskytoval nález Staphylococcus epidermidis a Microccocus species. Ve dvou případech se vyskytoval i epidemiologicky významný Staphylococcus aureus, který byl v obou případech zjištěn u pracovnic úklidu. Z mého pozorování, zkoumání a rozhovorů s pracovnicemi úklidu mohu usuzovat, že práci, kterou dělají, vykonávají opravdu svědomitě a běžně nedochází k porušování hygienických předpisů. Dále bylo zjištěno, že manipulace s prádlem v Nemocnici Prachatice, a.s. probíhá v souladu s hygienickými požadavky na zdravotnické zařízení. Důležitá je efektivní edukace personálu v oblasti prevence infekcí a také dohled nad dodržováním nařízených postupů.
|
|
|
Bodová prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí ve specializovaném chirugickém zařízení
CHMELAŘOVÁ, Šárka
Moje bakalářská práce je zaměřena na problematiku infekcí spojených se zdravotní péčí. Této oblasti je ve vyspělých zemích a jejich zdravotních systémech v posledních letech věnovaná značná pozornost. A to ať už z hlediska medicínského, organizačního, sociálního, ekonomického či politického. Epidemiologie je na celém světě nejdynamičtěji se rozvíjející obor, jehož poznatky se dají velmi záhy aplikovat do každodenní praxe. Výsledky tohoto rozvoje pak pocítí nejenom pacient, jehož návštěva v nemocnici se tak stává bezpečnější, ale i samotná zdravotní péče se tímto stává kvalitnější a profesionálnější. Při kontaktu s personálem v našich zdravotnických zařízeních se však stále ještě setkáváme s nedostatečnou informovaností o odborných a hlavně aktuálních souvislostech, které tuto problematiku doprovázejí. Konečně však i u nás se postupně daří danou problematiku implementovat do našich zákonů v souladu s požadavky Evropské unie. Právě tento nový evropský náhled na infekce spojené se zdravotní péčí se snažím nastínit v teoretické části práce. Hlavní myšlenkou, kterou je třeba si uvědomit je to že, tyto infekce ze zdravotních zařízení nikdy zcela nevymizí. V zájmu poskytovatelů zdravotní péče i jejich personálu by však mělo být dostat tyto infekce pod kontrolu a snažit se minimalizovat jejich dopady na zdraví pacienta. Co se vlastně pojmem infekce spojené se zdravotní péčí či zastarale nozokomiálními infekcemi myslí a jaké jsou jejich možné typy, vysvětluji hned v úvodu práce. Dále jsem k těmto infekcím rovněž uvedla jejich nejčastější původce a popsala proces šíření těchto infekcí. Poté jsem se zaměřila na vysvětlení významu prevalenčních studií jako jedné z metod aktivní surveillance. Z výsledků bodové prevalenční studie, která byla provedena v zemích Evropské unie, Norsku, Islandu a Chorvatsku v roce 2012, jež v práci také komentuji, se zjistilo, že každý 18. pacient hospitalizovaný v evropských nemocnicích akutní péče má infekci. Pro snížení této hodnoty byl vypracován a v Doporučení rady Evropské unie je uveden Program prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních. Tento program je spolu s jeho požadavky blíže popsán v závěru teoretické části. Vlastní výzkum byl z provedení bodové prevalenční studie dle metodiky, tak jak ji vypracovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Pro výzkum jsem si zvolila specializované chirurgické zařízení. Můj kontrolní soubor tvoří oddělení, která mají stejné zaměření jako mé zařízení, čili zabývají se pouze plastickou a rekonstrukční chirurgií. Oddělení byla vybrána z těch českých nemocnic, ve kterých byla bodová prevalenční studie provedena v roce 2012. Data z minulé studie jsem získala od Státního zdravotního ústavu. Práci hodlám poskytnout specializovanému chirurgickému zařízení jako zpětnou vazbu na provedený výzkum. Pro místní personál mohlo být přínosné zejména to, že měl možnost seznámit se s prováděním prevalenční studie. Doufám, že si v této souvislosti tamní zaměstnanci také uvědomili, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou stále aktuálním tématem při poskytování lékařské péče.
|
|
|
Nozokomiální nákazy a jejich příčiny.
KROUPOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na nozokomiální nákazy a jejich příčiny. V teoretické části shrnuji informace zejména o zdrojích, cestě přenosu a o nejčastějších původcích nákazy. Detailnější pohled je zaměřen na Clostridium difficile. Onemocnění vyvolané tímto patogenem způsobuje především komplikace u hospitalizovaných pacientů s předchozí antibiotickou terapií a u imunitně oslabených jedinců. A právě tomuto problému se má práce také věnuje. Práce dále obsahuje rozdělení nozokomiálních nákaz dle klinické manifestace, základní protiepidemická opatření a metody surveillance. V empirické části jsem se zaměřila na popis výskytu vybraných nozokomiálních nákaz v Nemocnici Strakonice, a.s., zejména na výskyt patogenu Clostridium difficile a methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).
|
host ::
RSS.